about

Tělovýchovná jednota Lodní sporty Olomouc, spolek

Buďte s námi - Tvůj jediný soupeř jsi ty sám

Tělovýchovná jednota Lodní sporty Olomouc, spolek

Podporuje nás

lsolomouc@email.cz

AREÁL LODNÍCH SPORTŮ

Současný sportovní areál byl vybudován v letech 1971 – 1988 a jeho součástí jsou tři budovy, které obsahují tělocvičnu, posilovnu, veslařský bazén, kanoistický bazén, klubovnu, samostatné loděnice a objekt regenerace.

Od začátků k dokonalosti

V průběhu prázdnin roku 1970 se začalo s výkopem inženýrských sítí směrem od Tř. 17 listopadu k řece Moravě. To byly první práce na výstavbě nového areálu. Obdivuhodné na celé budovatelské akci bylo to, že si veslaři dali za cíl nepřerušit závodní činnost a neustále si udržovat svoji sportovní úroveň. A také je třeba zdůraznit, že veslaři museli vybudovat svůj sportovní stánek převážně vlastníma rukama. Budovatelský duch přecházel z jedné generace na druhou, dík tomu, že v čele stáli průkopníci prvého kopnutí ještě na novosadském břehu. Stavba rostla a přitom příliv vítězných cen a medailí ze závodů a soutěží k překvapení všech zasvěcených neustával.

Když v roce 1974 po skončení první etapy výstavby (loděnice, šatny, sociální zařízení, dílna, kanceláře a klubovna) a pak dále v roce 1978 při předání II. etapy (tělocvična, posilovny, veslařský a kanoistický bazén, společné šatny, sociální zařízení, loděnice SVS a další klubovna) bylo konstatováno, že se odpracovalo více jak 38 000 brigádnických hodin a na hladinu Moravy shlíželo speciální sportovní zařízení v tehdejší době zatím jediné v ČSSR. Toto zařízení postavilo více jak 350 našich členů, kteří měli roční závazky odpracovat minimálně 50 hodin na osobu. Základní padesátka těch "skalních" měla na svém kontě i 500 hodin na osobu a našlo se několik jedinců, kteří to natáhli až na 5 000 hodin na hlavu! Prostavělo se více jak čtyři milióny korun s celkovou hodnotou díla hodně přes šest miliónů. To stojí za kus obdivu těm, kteří přiložili ruku k dílu. Nebylo přitom jistě vše růžové, námaha při tréninku, dojíždění k závodům i samotné budování natahovalo roky výstavby. Ale má se za to, že kdo tam skrápěl své dílo potem, ten tam nechal kus svého srdce a bude si svého podílu určitě více vážit, než kdyby hotový areál spadl veslařům do klína. A ještě nebylo budování konec.

Zbývalo vybudovat III. etapu celého areálu a to měla být regenerace. I když výstavba regenerace byla postavena částečně dodavatelským způsobem, přece jen i zde veslaři udělali kus poctivé práce, poněvadž věděli, že po namáhavém tréninku toto zařízení potřebují. Tato etapa, vlastně již závěrečná, se však natáhla nejvíce. Dávno již budova byla postavená, z venku krásně omítnutá, avšak její uvedení do provozu nechalo na sebe ještě dlouho čekat. A tak se mezi tím vybudovala okolo areálu soustava sportovních hřišť na malou kopanou a tenis. Okolí areálu bylo osázeno listnatými i jehličnatými stromky, upraveny chodníky a příjezdová cesta. Upraveny byly také břehy okolo areálu včetně přístupu k vodě, vybudovány přistávací můstky a celé okolí bylo zatravněno. Dokonce byl vybudován i malý oddechový koutek včetně pískoviště s lavičkami pro naše nejmenší generace. Vytápění prvních dvou částí nového areálu bylo zajišťováno kotelnou na pevná paliva, která byla součástí I. etapy výstavby. Při uvedení regenerace do provozu by však již byla tato kotelna kapacitně nedostačující a tak bylo nutné přistoupit k její plynofikaci. Tato záležitost však na sebe nechala z objektivních příčin čekat až do roku 1987. V září tohoto roku však přece jen k její realizaci došlo, i když před veslaři byla zima. Naštěstí byla matka příroda k veslařům milosrdná, neboť tato zima byla velmi mírná. A tak k 15. 3. 1988 byl zahájen i provoz regenerace a tím byla celá budovatelská činnost veslařského oddílu zakončena a kompletní areál lodních sportů mohl plně fungovat pro další generace sportovců. Hodnota celého areálu včetně vnitřního vybavení byla odhadnuta zhruba na více než 12 miliónů korun.

(Převzato z VK Olomouc)

Povodně 1997

Vytrvalý několikadenní déšť přinesl to, co si nedovedl nikdo představit. Morava stoupala a členové klubu sledovali, jestli se hladina dostane výš, než při jarním tání sněhu. “To už výš nepůjde” a rozešli jsme se ….. Ráno nastal jiný svět a areál, lodě - vše dostalo pořádnou ránu….